PSYCHOLOGIE ČLOVĚKA - SPOLEČNOST - HISTORIE

asi protože se v článku objevil pojem
klesající "komfort" KONTEXTOVÁ REKLAMA
vedle umístila hlášku "Pro ten pocit komfortu -
zaleťte si do Spojených Emirátů!" -- opravdu
podařený černý humor mají ti roboti -- a bude hůř!

%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
http://domaci.eurozpravy.cz/duchody/

cituji z:
http://domaci.eurozpravy.cz/duchody/23740-chudi-lide-5-let-podpory-a-pak-misto-pod-mostem/

Chudí lidé: 5 let podpory a pak? "Místo pod mostem"

Ministr práce a sociálních věcí totiž chce omezit čerpání příspěvků na bydlení i doplatku na bydlení

Praha - Novela zákona o státní sociální podpoře míří do připomínkového řízení. Pokud projde, čekají lidi s nízkými příjmy těžké doby. Ministr práce a sociálních věcí totiž chce omezit čerpání příspěvků na bydlení i doplatku na bydlení.

Nově by tyto dávky
mohli pobírat lidé, po splnění příslušných podmínek, maximálně pět let. Podle návrhu
je totiž 60 měsíců dost dlouhá doba pro zajištění bydlení. To má být přiměřené platovým možnostem žadatele o tyto dávky. Zákon by podle ministerského návrhu měl platit od 1. ledna příštího roku. Podle Parlamentních listů prvním žadatelům, kteří sociální dávky obdrží, přestane stát
platit v roce 2017. Doposud lidé po přiznání dávky pobírali neomezeně dlouhou dobu.

Nárok na příspěvek na bydlení mají nejen nájemníci, ale také majitelé nemovitostí
. Ti druzí však mají mnohem náročnější kritéria. Základním kritériem pro výplatu příspěvku je to, že celkové náklady na bydlení (např. energie nebo i svoz odpadu) přesahují 30% z příjmů celé domácnosti. V Praze pak musí žadatel dosáhnout alespoň 35% procent. Další podmínkou je, že daná procenta nesmí přesahovat normativní náklady, které určila vláda
. Ty se počítají podle počtu lidí v domácnosti, velikosti bydlení a také podle toho, zda je žadatel nájemníkem nebo majitelem nemovitosti. Podle novely zákona by se tyto kritéria měnit neměly.

Osoba, která je nájemcem nebo vlastníkem bytu, může za určitých okolností žádat o doplatek na bydlení. Její příjem společně s ostatními
osobami v domácnosti nesmí být po úhradě nákladů na bydlení vyšší než částka určená na živobytí.
(Chudí lidé: 5 let podpory a pak? "Místo pod mostem")

Provokatér Stanislav Huml: Naše poslanecké platy nejsou žádné terno .......
    Proč jsou podle vás lidi na politiku naštvaní?
    Uvědomují si, že jsme v roce 1990 neměli žádný dluh. A když se podíváte, co s těmi rozpočty udělala Sněmovna? Spousta věcí se rozkradla, prodali jsme za pár peněz obrovské fabriky. Dnes už není co rozprodávat, proto stoupá křivka zadluženosti. Už máme jen ČEZ, pražské letiště, Lesy ČR a tím pomalu končíme. A to ani nemluvím o korupci.

    Zdroj: http://xman.idnes.cz/provokater-stanislav-huml-nase-poslanecke-platy-nejsou-zadne-terno-1g2-/xman-rozhovory.aspx?c=A110201_173912_xman-rozhovory_fro

http://domaci.eurozpravy.cz/duchody/23293-ztrata-duchodu-komunistum-jde-koalice-po-krku/

http://domaci.eurozpravy.cz/duchody/

Tomio Okamura:    Víte jaká filmová scéna se mi vždy líbila? Jak Rocky běží po schodech ve Philadelphii. Vždy jsem při ní brečel, líbila se mi jako oslava toho, když chce člověk vlastní pílí něco dokázat.
    ....... Ke zlomu došlo v té nemocnici. Tam jsem si uvědomil, že můj život může kdykoli skončit, takže bych ho neměl promarnit. Že nemá cenu fňukat, závidět ostatním lehčí osud. Že závist zdržuje.
........     V Česku lidi zdržuje závist, pokud se jí zbavíme, budeme se posunovat rychleji vpřed. Katastrofou je pro Česko též úroveň národního uvědomění. Měli jsme se už dávno postarat o to, aby svět věděl, koho tento národ vygeneroval. Proč nikdo ve světě netuší, že kontaktní čočky vynalezl Čech?!

    Zdroj: http://xman.idnes.cz/v-decaku-jsem-snil-o-rockym-vzpomina-podnikatel-tomio-okamura-p60-/xman-rozhovory.aspx?c=A091123_163823_xman-styl_fro

    Zdroj: http://xman.idnes.cz/v-decaku-jsem-snil-o-rockym-vzpomina-podnikatel-tomio-okamura-p60-/xman-rozhovory.aspx?c=A091123_163823_xman-styl_fro

    Zdroj:
http://zpravy.idnes.cz/dostal-jsem-neoficialni-nabidku-na-post-ministra-lidskych-prav-tvrdi-okamura-180-/domaci.asp?c=A100330_225907_domaci_vel

zdroj: http://www.denik.cz/hoffmanuv_denik/svatebni-nezajem20110303.html

http://www.denik.cz/hoffmanuv_denik/penze-jen-hodnym20110209.html

http://www.denik.cz/z_domova/vesmir-se-skryva-v-hlave-kazdeho-z-nas20110306.html

Vesmír se skrývá v hlavě každého z nás

Praha /INFOGRAFIKA/ - S nemocemi orgánu, v němž sídlí lidská mysl, denně bojují lékaři z Thomayerovy nemocnice v Praze. Pomáhá jim i analýza DNA.
Autor:
Michaela Koubová

Novináři měli možnost prohlédnout si v rámci Dne mozku oddělení patologie v pražské Thomayerově nemocnici.
Novináři měli možnost prohlédnout si v rámci Dne mozku oddělení patologie v pražské Thomayerově nemocnici.
Autor: DENÍK/Martin Divíšek

Mozek je nejsložitější součástí nám známého vesmíru. Skládá se ze sto miliard neuronů a nejméně trilionu spojů mezi nervovými buňkami. Přestože o sídle lidské mysli víme hodně, ještě více tajemství si zatím nechává pro sebe. K otázkám nejpalčivějším patří mozková onemocnění. A právě s těmi se denně setkávají lékaři z Oddělení patologie a molekulární medicíny Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.

Průzkum oddělení začínáme na patologii, kde primář František Koukolík představuje to, s čím jsme se sem důvěrněji přišli seznámit – lidský mozek. Vyjímá orgán z formaldehydu a dovoluje nám nahlédnout, co se ukrývá v hlavě každého z nás. „Je jako mrtvý vesmír. Všechny metody, které máme, se podobají pohledu z družice na velkoměsto. Vidíme hodně, ale nevíme, co se děje v jednotlivých bytech,“ říká František Koukolík.
Neúprosné geny

Když pacient zemře, je jeho mozek vyjmut a tkáně se vyšetří, aby byla stanovena definitivní diagnóza. „Snažíme se, aby kolegové patologové měli co nejméně práce, lidé žili co nejdéle a dařilo se jim dobře. Bohužel choroba někdy nad pacientem zvítězí a my pak chceme získat co nejvíce informací, abychom mohli pomoci dalším,“ vysvětluje neurolog Robert Rusina.

Právě on také v případě, že se u zemřelého zjistí dědičné onemocnění, hovoří s rodinami, v nichž se geny nebezpečných onemocnění mohou vyskytovat. „U různých nemocí dokážeme odhadnout riziko pro žijící příbuzné, že budou nositeli. Pomáháme jim rozhodnout se, jak se zprávou naložit a zda chtějí skutečně vědět, jestli onemocnění mají. Genetická analýza je jednoznačná, takže pak možná budou muset žít s vědomím, že u nich po padesátce propukne smrtelná neléčitelná choroba,“ popisuje Rusina, kterému při konzultacích s rodinami pomáhá také psycholog či klinický genetik.
Cesta časem

Po malé vykachlíčkované místnosti, v níž jsme si mozek prohlédli tak, jak to dělali lékaři v 19. století, míříme do vedlejší molekulárně genetické laboratoře. Několikametrový přesun je zároveň i cestou časem o téměř dvě stě let zpátky. Místnost je vybavena nejmodernějšími přístroji, které umějí číst lidskou DNA.

Zjistit, co se „píše“ v našich genech, neznamená jen odhalit, zda trpíme nějakou dědičnou chorobou. „Při karcinomu tlustého střeva sekvenujeme mutace v nádorové tkáni. Když zjistíme, o jaké mutace přesně jde, můžeme pacientovi dát účinné léky,“ vysvětluje doktorka Milada Matějčková.

Další přístroje, které lékařům pomohou odhalit onemocnění, se nacházejí v imunologické laboratoři, kde se analyzuje mozkomíšní mok. Ve vedlejší místnosti se zase zpracovávají vzorky tkání tak, aby je bylo možné zkoumat pod mikroskopem. Na speciálních strojích se nakrájejí na tisíciny milimetru tenké řezy, které se pak různými metodami barví.

Naše cesta končí v pracovně s mikroskopy. „Obvykle tady studujeme vzorky ve čtyřech. Schválením diagnózy totiž někdy rozhodujeme o osudu člověka. Stává se, že na to máme jen pár minut – třeba když nám ze sálu přinesou kousek od operace a chtějí vědět, co to je. V takových chvílích se jedná o život. Já sám dělám řemeslo pětačtyřicet let a nemine týden, abych se nesetkal s něčím, co je pro mě nové nebo jsem to viděl naposled před třiceti lety,“ dodává primář Koukolík.
Mozek a jeho funkce
http://mm.denik.cz/1/9b/infografika_mozek.jpg

Primář František Koukolík pro Deník:
Jsme jedinou zemí, kde se dárcům rohovky vyšetřuje mozek

Národní referenční laboratoř, kterou vede František Koukolík, se zabývá prionovými chorobami. Jedná se o smrtelná onemocnění mozku postihující lidi i zvířata. Jejich společným znakem je hromadění bílkoviny prionu, které nakonec poškodí mozek natolik, že pacient zemře. U člověka jde například o Creutzfeldtovu-Jakobovu chorobu, u zvířat o nemoc „šílených krav“ (BSE, bovinní spongiformní encefalopatie).

Creutzfeldt-Jakobova nemoc je velmi vzácné onemocnění. Kolik lidí jí ročně v Česku podlehne?
Setkáváme se s dvaceti zemřelými ročně, to znamená asi dva lidé na milion obyvatel. Většině z nich je ale nad padesát let. Naštěstí je to nesmírně vzácná choroba, ale o to riskantnější. Kdyby došlo k zamoření chirurgického provozu nebo transfuzí, mohli by se nakazit další lidé.

Takové případy se už staly?
U nás nejsou doložené, ale v zahraničí ano. Jsou známé případy, kdy se Creutzfeldt-Jakobova nemoc přenesla transplantací rohovky, osrdečníku, chrupavek nebo srdečních chlopní. Nejhorší lokální epidemie byly při užití růstových hormonů získaných z hypofýz zemřelých lidí, kteří nebyli pitváni. Výsledkem byly desítky mrtvých. Teď už se ale růstový hormon dělá synteticky, takže toto nebezpečí odpadlo.

Předchází se možnosti transplantace orgánů nakaženého?
V Česku je jako v jediném státě na světě zákon, podle kterého se musí vyšetřit všechny mozky dárců rohovky. Jakmile se někomu bere rohovka, musí se vzít i kousek mozku. Ty se k nám pak z celé republiky sváží k analýze. U ostatních transplantací se nevyšetřuje.

Byl prokázán přenos nemoci z masa šílených krav na lidi?
Přenos požíváním nakažených zvířat je pokládán za prokázaný, ale debatuje se o mechanismu, kterým prion prolomil mezidruhovou bariéru. Proč někteří lidé dostanou novou, lidskou variantu, se neví. Ví se, že jsou jí postiženi mladí lidé a naprostá většina z nich je z Anglie. Poslední údaj mluví o 175 případech a umřelo i jedenáctileté dítě. V jiných zemích jsou to jednotlivé případy, u nás jsme zatím nic podobného nezachytili.

Která varianta je tedy v Česku nejčastější?
Nejvíce se vyskytuje tak zvaná sporadická podoba, u níž se neví, proč vzniká. To je po světě kolem 90 procent případů, u nás ale jen 75. Jinde je 10 až 15 procent familiárních případů, podmíněných některou z více než 20 mutací genu, který kóduje prionovou bílkovinu. V Česku tvoří familární onemocnění celou čtvrtinu případů. Tato vzácná choroba pak hubí postižené členy rodokmenu, v němž se vyskytuje, tedy nositele patologické mutace. Většinou propukne mezi padesátým a šedesátým rokem, některé z variant se ale vyskytují už před čtyřicítkou. Víme o rodině, kde byly z neznámého důvodu postiženy nejvíce ženy. Bylo to v době před třiceti lety, kdy se ještě nevědělo, co jim je. A ony se jednou za rok scházely a losovaly, která umře.

Na co se výzkum prionových chorob v posledních letech zaměřuje?
Nyní je hlavním výzkumným směrem otázka, co se u sporadické formy stane, že se molekula, která je hodný prion, promění na zlý prion. Chemicky je to totiž ta samá molekula, má ale jiné prostorové uspořádání. Jen změní tvar a začne hubit. Proč se tak děje zatím známo není. Dále se zkoumají varianty týchž onemocnění u zvířat. Tím se zabývají špičková světová výzkumná pracoviště, my jsme ale pracoviště diagnostické.

Existuje do budoucnosti možnost, že se tato onemocnění budou dát léčit?
Výhled na možnost léčení je, ale zatím ho nevidím.
http://mm.denik.cz/1/9b/infografika_mozek.jpg

http://xman.idnes.cz/arnost-lustig-sex-je-pro-vetsinu-chlapu-sport-f44-/xman-rozhovory.aspx?c=A090510_204715_xman-styl_fro

http://xman.idnes.cz/nemci-byli-nepratele-zrada-cechu-me-boli-vic-rika-zidovsky-emigrant-harry-pollak-gd7-/xman-rozhovory.aspx?c=A101117_154931_xman-rozhovory_fro