perličky Tomáše Hanáka
cituji z: http://bydleni.lidovky.cz
z rubriky Zelená dilemata
Pravidla ekolásky
Tomáš Hanák.
4. srpna 2008 | 10:27 UPOZORNĚNÍ: text obsahuje explicitní prapodivnosti, které by mohly dětem zamotat šišku.
NEŽ ZAČNEME
Utěsníme okna, aby nedocházelo k: a) úniku tepla, vznikajícího během tření, b) rušení okolí případnými (po)vzdechy, steny či práskáním biče. Zhasneme. Ale někdy je hezčí naopak nezhasnout – pak ovšem výhradně úspornou žárovku a vždy za současného zkrácení či úplného vypuštění tzv. milostné předehry! Lubrikační gel, usnadňující průniky, volíme v biokvalitě (např. „Starglide“).
JDE SE NA TO
Máme-li už dětí plné zuby, použijeme kondom – jelikož pro fairtradeový si zatím musíme zajet (na kole) do zahraničí (BRD), počítejme při osnování „hezkých chvilek“ s dobou jízdy – např. Ašané však mohou být do půlnoci v posteli. Je-li nám osud domorodých kondomářů fuk, použijeme alespoň „zdravé“ kondomy, vyrobené bez použití mléčných proteinů – pak lze do ložnice přizvat i vegany; pokud se jim však vzápětí pochlubíme i kondomem z jehněčí kože (lamb-skin-condom), ihned zase vypadnou. Pozor: jehněčí nechrání před pohlavními chorobami, navíc jsou eticky sporné, a tím pádem trochu ne-smyslné. V ČR je však stejně nevedou, takže často nezbývá než límec nahoru, černé brýle na oči a hybaj na nádraží pro „classic“ – z automatu vypadne (event. ne) produkt, získaný „vulkanizací bílé tekutiny z mléčnic kaučukovníků“ (a uživatel se pak nezřídka cítí jako macho či jihoamerický gaučo).
LÁSKA HROU
K ozvláštnění aktu slouží široké spektrum hraček, rozličně se chvějících, připínatelných, nafu, tofu i vyfukovacích (vakuová pumpa pro muže). Většinou jsou recyklovatelné, lze je i dědit. Osm z pěti hračkářů doporučuje nebrat vrnící hračky z měkčeného PVC – mohou obsahovat ftaláty, látky proklatý! Elektrické hračky (pikovláček) osaďte dobíjecími bateriemi. Než se vám nabijí, můžete vy zkusit nabít partnerovi ručními důtkami, což může vést k: a) vrcholu, b) rozvodu.
JE PO VŠEM
Společná sprcha ušetří energii. Kondomy jsou rozložitelné, kompostovat je je ale hloupost – potřebují přístup vzduchu. Ale i zavěšené na šňůře se budou rozkládat až desítky let. Určitě nepálit, vždyť jde o sourozence pneumatik! Takže nejspíš opět límec nahoru, černé brýle a hybaj před barák k popelnici, bohužel. Zbyl-li po rozpojení pářících se dvojic, trojek, čtyřek (i s kormidelníkem), osem či kop nějaký biogel, můžeme ním namazat vrzající dveře, ale kupř. i chleba jako marmeládou; dle distributora je totiž tak přírodní, že je jedlý! Tímto tipem na netradiční přesnídávku se rozloučíme. Mějte však na paměti, že mohou přijít okamžiky, kdy si na nějakou ekologii ani nestačíte vzpomenout.
Zdroj: www.ekolist.cz
Tomáš Hanák, herec a vesničan
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
Pro klidný život
Tomáš Hanák.
(Foto: http://bydleni.lidovky.cz/foto.asp?r=home-sthanaka&foto1=GLU23a081_hanak3.jpg Hynek Glos, Lidové noviny)
15. září 2008 | 11:47
Člověk – přes rostoucí počet obyvatel planety – je nejvzácnějším tvorem všech dob; už proto, jak doslova převratně (i převrtně) dokázal tuto planetu proměnit (zevně i vnitřně). Logicky si proto zasluhuje maximální ochranu; tu mu ovšem může zajistit zase jenom člověk.
(Vědci zjistili, že např. sojce, jakkoli nás to na ni může mrzet, je naše bezpečnost prakticky lhostejná; to delfíni se alespoň uvolili nechat si vojenskými odborníky nastřelit do kůže nějaké radárky či co; psi prý zase větří tsunami – jenže až se vlna vln zjeví na obzoru, stejně nakonec vezmou do zaječích, místo aby běželi varovat cenné turisty, zabrané do cenově příznivých láskyplných her s thajskými školačkami).
Proto vítám, že se úředníci smějí (od „směti“, nikoli „smáti se“) probírat mým kontem, policisté kufrem mého vozu, myslivci mou zahradou i norou, hasiči mým komínem – nebezpečí číhá všude. Já ale žádám další bezodkladná rozšíření pravomocí také hlídačů parků, strážců pláží (i v zimním období), průvodčích vlaků, stejně jako členů ochranek cukráren! Ptám se ministra lesního a vodního hospodářství: kdy se dočkáme bezpečnostních rámů u Berounky? Cožpak nikoho neznepokojuje, že vodáci dodnes vstupují do keň bez jakékoli kontroly! Vždyť právě „na vodě“ můžeme už desítky let slyšet výbuchy, byť zatím jen smíchu. (Přínosem by bylo i to, kdyby příslušná ministerstva evidovala občany tzv. výbušné povahy).
Těší mě naopak, že cokoli ze své mailové pošty definitivně vymažu, není definitivně vymazáno a lze snadno dohledat. Pod dohledem kamer je pohyb po ulicích či jízda po dálnici pohodovější. Spím klidněji, vím-li, že i můj vypnutý mobil umožňuje určit mou polohu (spím obvykle na boku, ale někdy se bez varování překulím na záda a začnu chrápat; nato se mě žena i synek snaží, pomocí pajsrů, převalit na břicho) – avšak např. houska, i zapnutá, takovou službu dosud neumožňuje! Mám radost z množících se upozornění, že mé hovory mohou být monitorovány – jenže jen „mohou“, navíc prý pouze z důvodů zkvalitnění služeb! No co to je?! Já chci, aby byly monitorovány VŠECHNY hovory! A zákon ať stanoví, že BEZ UDÁNÍ DŮVODU – ten je přece jasný: má bezpečnost, mé lepší a šťastnější bytí, má – ano, má svoboda.
Jak jsem se osobně přesvědčil, nejvíce teroristů zřejmě bývá mezi českými turisty, vracejícími se z egyptského letoviska Taba (katalog. č. záj. 83653) – proto respektuji, že jsme během tříhodinového opouštění „země tisíce překvapení“ museli projít sedminásobnou kontrolou dokladů, dvěma detekčními rámy, naše zavazadla pak dvojitou dávkou roentgenů s následným ručním průhrabem. Na druhou stranu: nápoje, flakony a gely nám sice byly řádně odebrány, ovšem nažloutlé tělesné tekutiny jsem do letadla pronesl bez problémů celý měchýř! Jak je možné, že ještě den před vstupem do letadla (autobusu, metra, vlaku, obchodu, toalety) smíme nekontrolovaně pít? Stejně tak mě zaráží, že – na rozdíl od např. Londýna – jsme nebyli vyzváni zout se do ponožek (bomby se totiž stále častěji straží do bot); to vnímám jako neúctu k lidskému životu, jako hazardování. Z týchž důvodů vyzývám Mezinárodní organizaci leteckých dopravců (IATA), aby veškerý letištní personál, vč. nosičů zavazadel, byl POVINEN průběžně mi prstem prošťourávat anál a vyloučit tak možnost, že tam ukrývám konec doutnáku (zatímco druhý konec mám, jak tušíte, připojen k měchýři, naplněnému samozřejmě egyptskými šrouby a hřebíky, které jsem vypil).
Chápu, že např. cestování se tím může mírně prodražit, že letištní poplatky již mnohdy převyšují cenu letenky – uvědomme si však, že tím zároveň vznikají desetitisíce nových pracovních příležitostí, ale především zajímavých výrobních zakázek, spojených navíc takřka vždy s dalším pokrokem vědy a techniky, tedy s dalším zdokonalováním člověka i péče o jeho bezpečí – a to jako spořádaný, poctivý občan (s malou firmičkou na exekuce a vymáhání dluhů) nemohu než vítat.
Zároveň chápu, že jsou jedinci, kteří uvedená bezpečnostní opatření paradoxně pociťují jako omezení či komplikaci – nejednou dokonce tak intenzivně, že sami začínají uvažovat o použití bomby či zbraně, ať už proti strážcům planetárního pořádku, či – naštěstí častěji – proti sobě samým, hnáni neodbytnou touhou ukončit s touto planetou jakoukoli spolupráci; těm bychom měli v jejich snažení spíše pomáhat. Proti těm prvním je však třeba zasáhnou s plnou rozhodností!
Tomáš Hanák, cholerik
