Jdi na obsah Jdi na menu
 


mailová LINKA BEZPEČÍ pro děti a mládež -- POLICIE Praha 13 atp

31. 3. 2010

http://www.nasedite.cz/

nadace Naše dítě provozuje internetovou linku pomoci elektronickopu poštou

na mailové adrese:   lb@linkabezpeci.cz


Tato "internetová linka" pomáhá dětem stejně jako telefonická krizová linka (viz http://www.nasedite.cz/).

Internetovou linku může mládež kontaktovat pomocí e-mailové pošty na adrese lb@linkabezpeci.cz

•Nejpozději do tří pracovních dnů je na dotaz odpovězeno.
•Mohou ji využívat děti se sluchovou vadou, či vadou řeči.

Na Internetovou linku se mohou děti obrátit s jakýmkoli trápením.

Odborníci z Linky bezpečí se pak pokoušejí, společně s dítětem, hledat řešení jeho situace.

Na internetové lince je možné získat rovněž kontakty na různé odborné instituce v místě bydliště či kdekoliv jinde. Při kontaktu s Internetovou linkou mohou děti zůstat v anonymitě.

 

00000000000000000000000000000000

ooooooooooooooooooooooooooooo

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,

 

Městská policie hl. m. Prahy
Obvodní ředitelství Praha 13

Lýskova 1593, Praha 5
Tel.: 251 625 177, 251 625 176, 251 625 175
Fax: 235 511 145
E-mail: operacni.p13@mppraha.cz
URL: http://www.mppraha.cz

 

operacni.p13@mppraha.cz


========================
Městská policie Praha 13 - okrsková služebna
Okrsková služebna městské policie zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku.

http://www.mppraha.cz

Kontaktní údaje:
Adresa:
Městská policie Praha 13 - okrsková služebna (pobočka Praha-Stodůlky) Sluneční nám. 2580/13, 158 00  Praha-Stodůlky http://www.mppraha.cz

Telefon: +420 235 011 245

E-mail:
info@mppraha.cz
========================
 


%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

Místní oddělení policie v Běhounkově
Místní oddělení Košíře
adresa: 150 00 Praha 5, Běhounkova 19/2301
stálá služba: 257 321 243


Místní oddělení Košíře - pro oblast Nových Butovic
- metrem trasa B do stanice Nové Butovice, pak autobusem číslo 130, 164, 179, 184, 219 do zastávky Nušlova, pěšky průchodem v Běhounkově ulici, oddělení sídlí v nízké budově, obklopené panelovou zástavbou

Běhounkova 2301/19, 158 00 Praha 5
Tel.: 257 321 243
Fax: 974 855 718
URL: www.praha13.cz/policie-behounkova

 

preventivně informační oddělení, PČR - Krajské ředitelství policie

 

 


pátrání po neznámém pachateli mravnostního deliktu
Místní oddělení policie Košíře, ul. Běhounkova 2301/19, tel.: 974 855 710 či linka 158

 

%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

Úřad městské části Praha 13

Sluneční náměstí 13/2580
158 00 Praha 5

Telefon na ústřednu:
235 011 111

Informace:
235 011 144
235 011 228

Bezplatná linka:
800 130 000

%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%


http://www.centra.eu/web/website/mainmenu/sluzby/realitni-sluzby/
info@centra.eu 
www.centra.eu


%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
Levné opravy praček. Prodej opravených, výhodné ceny
i nových praček, myček, sušiček včetně dopravy a připojení. Likvidace
zdarma. Tel.: 603 878 406.
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

http://www.praha13.cz/Mestska-cast/Prodej-bytovych-domu

%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

Oddělení železniční policie Masarykovo nádraží
Havlíčkova 2
stálá služba: 974 851 740, 224 210 795, fax: 974 851 748

 


CITUJI Z:
ttp://www.prazskapetka.cz/node/5865


Policie Košíře


Vložil produkce.pp, Čt, 13/03/2008 - 17:293/2008 | příloha

V Běhounkově ulici za průchodem panelového domu stojí služebna „košířských“ policistů. Místní oddělení Policie České republiky totiž nese přízvisko Košíře, ve skutečnosti je však jeho působnost mnohem širší – dohlíží na veřejný pořádek nejen v Košířích, ale také v části Smíchova, v Motole, v Nových Butovicích, Jinonicích a v části Nové Vsi. Má tak na starosti jednu z největších oblastí v rámci Obvodního ředitelství PČR Praha II, která se rozkládá na území hned dvou městských částí – Prahy 5 a Prahy 13. V průměru zpracuje dva až dva a půl tisíce případů ročně.

Do doby, než místní oddělení PČR Košíře zakotvilo v Běhounkově ulici v Nových Butovicích, se stihlo několikrát přestěhovat. „Začínali jsme v Plzeňské na Klamovce, pak to tam zbourali a my se přestěhovali o kus dál – do vily v Plzeňské 14. O tu ale ministerstvo vnitra přišlo v restituci a my jsme skončili v Ženských domovech. Původně to bylo jen provizorium, ale nakonec se to protáhlo na deset dlouhých let,“ vzpomíná na dlouhou anabázi košířského policejního oddělení zástupce vedoucího MOP Košíře Miloslav Kogler. Před dvěma lety se pak oddělení přestěhovalo do stávajících prostor v Běhounkově ulici v Nových Butovicích – za podpory městské části Praha 13 došlo k uvolnění a následné rekonstrukci objektu, ze kterého se odstěhoval odbor sociální podpory. Ten se přesunul do nově postavené budovy radnice městské části Praha 13. Uvolněný objekt musel prodělat několik důležitých změn, aby jej mohla plně využívat nejen policie, ale aby byl zpřístupněn také invalidním spoluobčanům – budova má nyní zcela bezbariérový přístup a sociální zařízení. Do konečných úprav se zapojili i samotní policisté, kteří ve volném čase a během víkendů stěhovali nábytek a uklízeli místnosti, aby 7. května mohli v novém působišti přijmout prvního klienta. Desátého května 2005 bylo oddělení slavnostně otevřeno. Nové sídlo Místního oddělení P ČR Košíře bylo záměrně vybráno v oblasti, kde je poměrně vysoký výskyt trestné činnosti. „Nejčastěji tu řešíme vloupání do aut,“ říká vedoucí MOP Košíře František Vrátný.

Na okraji rajonu
Podle zástupců MOP Košíře bylo přestěhování z Ženských domovů do objektu v Běhounkově ulici jen ku prospěchu. „V Ženských domovech jsme sídlili mimo náš rajon. Navíc jsme byli u metra, takže k nám chodili i lidé s oznámením kapesních krádeží. V průměru jsme tak museli řešit navíc nějakých třicet případů, které nesouvisely s naším rajonem – lidi, kteří byli okradeni u Anděla nebo cestou z Karlova náměstí na Anděl a k nám to ve chvíli, kdy krádež zjistili, měli nejblíž,“ říká. V novém působišti jsou košířští policisté na „svém“ území a řeší až na výjimky záležitosti, které jim místně příslušejí. I když uznávají, že ani toto umístění není tak docela ideální. „Samozřejmě že nejraději bychom sídlili někde uprostřed Košíř – tady jsme sice ve svém rajonu, ale na jeho úplném okraji, jen o pár bloků dál náš rajon končí a začíná působnost místního oddělení Stodůlky. Do Motola a do Košíř to odtud máme poměrně daleko,“ říká zástupce vedoucího MOP Košíře Miloslav Kogler. „Ale určitě je to tu lepší než v Ženských domovech,“ dodává vzápětí. „Jsme rádi, že jsme tu díky vstřícnosti radnice Prahy 13 našli azyl, jinak bychom byli pořád v Ženských domovech, kde to bylo špatné nejen umístěním. Ani vybavení a pracovní prostředí tam za nic nestálo, všude byla špína a prach,“ podotýká vedoucí MOP Košíře František Vrátný. „Kvalita pracovního prostředí je důležitá, protože to, jak se lidé cítí v práci, ovlivňuje i kvalitu jejich pracovního výkonu,“ dodává.
Určitým specifikem regionu, kde na zákon a pořádek dohlíží místní oddělení Košíře, je roztříštěnost trestné činnosti, která se nesoustředí kolem žádného většího centra, jako je tomu například na Smíchově, kde podobnou funkci plní oblast Anděl, především zdejší obchodní centrum. „Trestnou činnost máme v celém rajonu, takže se hlídka nemůže zaměřit na jednu krizovou oblast,“ potvrzuje vedoucí MOP Košíře František Vrátný. „V jednu chvíli se krade v Motole, naženu tam hlídku a druhý den už není problém v Motole, ale v Butovicích, další den zase třeba Na Hřebenkách,“ vysvětluje. „Přesto se nám v průběhu posledních dvou let dařilo snižovat množství trestné činnosti na našem území,“ dodává.

Poznej svého územáka
Místní oddělení zajišťuje ve dne i v noci hlídkovou službu pro celý svůj rajon. Ten je navíc rozdělen na dvanáct území, na každé z nich připadá jeden tzv. územák, což je do jisté míry obdoba strážníka-okrs­káře. „Filozofie je podobná – územák má v rámci našeho rajonu své území, které by měl dokonale znát, a místní lidé by měli znát jeho, denně by se tam měl pohybovat a dohlížet na bezpečnost,“ potvrzuje František Vrátný. V podstatě je to snaha navrátit se ke staré dobré policejní praxi známé již v dobách prvorepublikových četníků. „Četník se musí snažiti, aby si osvojil ve svém obvodu co možno důkladnou místní a osobní znalost, neb tím se mu značně usnadní plnění služebních povinností,“ píše se ve služební instrukci pro četnictvo z roku 1920. Zatímco ale v těch dobách byla úzká vazba mezi místními občany a policisty (resp. četníky) samozřejmostí, postupem času se policie běžnému občanovi čím dál víc vzdalovala v důsledku stále větší specializace. Ta byla nutná kvůli stále větší specializaci a mazanosti pachatelů trestných činů. Policie se tak stala účastníkem uzavřené a málokomu přístupné hry na „policajty a zloděje“, kdy si dvě specializované a ve zločinu vyškolené složky, jen každá na jiné straně barikády (darebáci a policisté) vyřizovaly mezi sebou své účty. Ostatní občané „hru“ sledovali z čím dál větší vzdálenosti, až se jí přestali zcela účastnit. Postupným odcizováním došlo zcela logicky k tomu, že policista umí komunikovat a správně jednat se zločincem, protože je k tomu vyškolen, zatímco s běžným bezúhonným občanem ne. Když se s ním setká, jedná s ním buď také jako s darebákem, nebo zcela vypadne z role. Pokus o navrácení policie zpět k lidem je poměrně komplikovaný proces, který v praxi naráží na řadu překážek. „Potíž je v tom, že územáci mají na starosti poměrně velké okrsky, navíc jsou zavaleni velkým množstvím papírování, takže se v terénu objevují jen sporadicky,“ přiznává potíže Vrátný. „Snažím se je co nejvíc vyhánět ven do terénu – ráno v osm se sejdeme tady na oddělení, proběhne instruktáž, s velitelem směny nebo se zástupcem pro výkon služby se domluví, kdy mají výslechy, co dalšího tu potřebují udělat, domluví se na potřebném časovém úseku a i na tom, v kolik hodin půjdou ven,“ popisuje Vrátný. Ne všichni jsou z toho, že je šéf nutí opouštět teplo kanceláře, nadšeni. „Jsou tu lidi, se kterými nejsou v tomto ohledu problémy, protože zjistili, že práce v terénu jim vyhovuje víc, a jsou i lidi, které musíme trochu honit – tak to ale asi funguje všude. I četník je jen člověk a má svoje mouchy – a na nás je vědět, jak na něj,“ říká Vrátný s úsměvem.
Přestože teorie o územákovi, který zná svůj okrsek a kterého znají lidé tady, v reálu tak docela nevychází – v praxi funguje spíš to první, to druhé už vzhledem k velikosti okrsku a omezenému času, který územáci stráví v terénu, podstatně méně – snaží se na místním oddělení Košíře o to, aby se územáci příliš na svých okrscích neměnili. „Vymysleli jsme i řešení pro období dovolených nebo pro případ, kdy někdo onemocní, vytvořili jsme vždy dvojice územáků, kteří tak jsou vzájemně zastupitelní. Chci, aby každý měl to své území, a ne aby byl každou chvíli na nějakém jiném,“ vysvětluje Vrátný. „Když pak jeden z dvojice omarodí, vezme ten druhý jeho spisy a udělá, co je třeba – aby občan nemusel čekat, až se kolega uzdraví nebo třeba vrátí z dovolené,“ dodává.

Pryč od papírů do terénu
Snaha dostat policisty místního oddělení co nejvíc do terénu naráží na množství papírů, které je potřeba vyřídit. „Máme na starosti veškerou přestupkovou agendu, která je tady v našem rajonu, přestupky proti občanskému soužití, drobné krádeže, všechno, co nám občané nahlásí – do toho ještě dohled nad dopravou, k tomu různá vyžádání od soudů nebo od jiných policejních oddělení, na všechno jsou lhůty, do kdy to musí být vyřízeno, takže pořád je spousta lidí vázána na těch papírech. Něco málo spadá pod službu kriminální policie a vyšetřování, ale toho je minimum, zatím většina trestních řízení zůstává na nás, kteří bychom se měli věnovat především pořádkové službě,“ objasňuje Vrátný. „V rámci snahy dostat policisty do ulic jsem rozpustil skupinu dokumentace, která seděla jen v kanceláři a od stolu vyřizovala trestní věci, a chtěl jsem všechny síly vrhnout do terénu, v tu chvíli ale vyvstal problém, kdo bude dělat spisy, což je část práce, která musí být udělána také. Nakonec jsem vyčlenil tři lidi jako jakousi mikroskupinu dokumentace, která se soustředí na podvody a další věci složitější na zpracování, a ostatní se snažím směrovat do jednotlivých území – snažíme se, aby alespoň třetinu své služby strávili venku,“ doplňuje.

Vše pro zákazníka
Kromě snah dostat policisty do ulic se vedení MOP Košíře snaží i jinak přiblížit policejní práci potřebám slušného občana, a naplnit tak význam v poslední době hojně skloňovaného termínu community policing. Projevuje se to už při vstupu na oddělení – namísto nevlídné chodby, kde si člověk nemá ani kam sednout a dlouho čeká, než se vůbec najde někdo, kdo je ochoten se s ním bavit, je tu přívětivá čekárna s místy k sezení a dokonce i s automatem na kávu. Občana, který přijde se svým problémem, se tu snaží brát jako zákazníka. A policisté se tomu začínají postupně učit. „Myslím, že dneska už se tu nestane, že byste přišel a někdo by vás vyhodil nebo s vámi zacházel povýšeně. Za celý loňský rok nepřišla jediná stížnost na chování policisty k zákazníkovi – že by byl třeba někdo na někoho arogantní při vypisování pokuty a podobně. Stížnosti byly jen dvě a ty se netýkaly chování policistů, ale délky vyřizování spisů,“ tvrdí Vrátný. „Podařilo se nám to tu za těch pět let, co tu jsem, pozvednout – z velké části i díky vstřícnosti naší paní ředitelky na obvodním ředitelství PČR Praha II. Díky ní se nám tu podařilo částečně vyměnit personál a zbavit se těch, kteří nepřistupovali ke své práci tak, jak by měli, a nehodlali měnit staré zažité návyky,“ říká.
Jednou z možností, jak zlepšit práci policie z pohledu občana, je i tzv. zjednodušený příjem oznámení, který MOP Košíře testovala ve zkušebním provozu. „Iniciativa vzešla ze Správy hlavního města Prahy, z kanceláře podpory kvality, nám to přišlo jako dobrý nápad, proto jsme se nabídli, že bychom byli rádi zařazeni do pilotního provozu,“ podotýká Vrátný. „A ukázalo se, že je to skutečně přínosná věc, a v současné době se zavádí zjednodušený příjem oznámení v celé Praze,“ dodává.
Hlavním smyslem zjednodušeného příjmu oznámení je šetřit čas občana. Základem jsou dva typy formulářů, jeden pro případy krádeže vozidel, druhý pro další z hlediska policejního zpracování jednoduché trestné činy, jako jsou kapesní krádeže, vloupání do sklepa apod. Tyto formuláře si s sebou přivolaný policista přiveze na místo činu, kde je může poškozený občan ve spolupráci s policistou rovnou vyplnit. „Dřív to bylo tak, že když vám ukradli auto, nejprve přijel policista na místo, než přijel, čekal na něj člověk hodinu nebo dvě, provedl ohledání místa činu a poslal poškozeného sem na oddělení. Tady ten člověk pak čekal další hodinu nebo dvě v čekárně, než ho policista vyslechl,“ vysvětluje Vrátný. „Teď je to tak, že policista přijede na místo a poškozenému dá formulář, aby ho vyplnil. Tím jsme část té agendy přesunuli na občana, ale je to plně v jeho zájmu. Zatímco občan vyplňuje, policista může ohledat místo činu, pak zkontroluje, zda občan vyplnil formulář správně, případně mu poradí při nejasnostech, společně to oba podepíšou a je hotovo. Tedy pro občana, policista to pak musí ještě přepsat do elektronické podoby, to ale už občana nemusí trápit,“ popisuje Vrátný. „Je to určitě přínos, protože to lidem šetří čas – předtím byli naštvaní, měli pocit, že policie nic nedělá, jen plýtvá jejich časem. Už po nás pokukují i z venkova, že by se nechali inspirovat,“ dodává.

Bezpečnost jako společná odpovědnost
V rámci snahy o přístup v duchu community policing se MOP Košíře snaží do zajištění bezpečnosti na „svém“ území zapojit i ostatní zainteresované subjekty a společně najít cesty k řešení palčivých problémů i k tomu, jak jim v budoucnu předcházet. „Jde o to uvědomit si, že za bezpečí občana není odpovědná jen policie, ale i ostatní – ať už jsou to další instituce veřejné správy, soukromé firmy, ale i občan sám,“ vysvětluje František Vrátný. „Jde o to, aby každý přijal svůj díl odpovědnosti a zapojil se do procesu zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku v místě svého bydliště či působení,“ dodává.
Příkladem perfektní spolupráce občana a policie může být příběh z listopadu loňského roku. „Poslal jsem na Plzeňskou hlídku, aby tam ohlídali, jestli tam zase někdo neparkuje, a neblokuje tak provoz,“ vypráví František Vrátný. Hlídka při pěší obchůzce spatřila modrý Fiat Ducato s rok propadlou technickou, který navíc parkoval nedovoleně na silnici, přímo před bazarem. „Kolem šel nějaký člověk, policisté se ptali, jestli je to jeho auto, a on odpověděl, že ne, a šel dál,“ pokračuje Vrátný. „Chvíli tedy čekali, jestli nepřijde majitel, mezitím ale už mohli řešit další přestupek, protože o kousek dál zaparkoval na přechodu pro chodce nějaký řidič svou felicii. Přesunuli se tedy k němu, chvíli mu domlouvali a najednou viděli, jak ten, který jim předtím tvrdil, že to ducato před bazarem není jeho, obešel blok, nasedl do ducata a chtěl ujet,“ popisuje Vrátný. Policisté se ho pokusili předepsaným způsobem zastavit, řidič ale na znamení nereagoval, naopak zvýšil rychlost, takže policista musel uskočit do pravého jízdního pruhu. Následně prudce zabočil na zvýšený pás pro tramvaje a přejel přes nástupní ostrůvek, kde málem porazil několik lidí. „V tu chvíli se ten řidič felicie, přestože před chvílí dostal od policistů pokutu za parkování na přechodu, nabídl, že bude s hlídkou svým autem piráta silnic pronásledovat,“ popisuje další běh událostí František Vrátný. Po honičce jak z akčního filmu, jízdě přes parky a hlášení průjezdů pro ostatní hlídky byl řidič Fiatu Ducato zadržen až v ulici Nad Višňovkou v Praze 6. Policisté poté lustrací zjistili, že auto dopadenému výtečníkovi nepatří, ale že je i s věcmi odcizil až v Rokycanech. „Tak se vrátili do toho bazaru, kde před tím zloděj auto zaparkoval, a našli tam všechny ty ukradené věci,“ doplňuje Vrátný. „Nebýt toho ochotného občana, nezmohli by policisté ve chvíli, kdy jim zloděj začal ujíždět, vůbec nic, protože tam byli jako pěší hlídka,“ dodává.
Součástí snah o zapojení širšího okruhu institucí do zajištění bezpečnosti je i spolupráce s radnicemi obou městských částí, na jejichž území MOP Košíře působí – Prahy 5 i Prahy 13. „Chodíme já nebo můj zástupce pravidelně na bezpečnostní rady obou městských částí, zjišťujeme, jaké jsou požadavky občanů a snažíme se hledat cesty, jak společně vyřešit problém nebo dosáhnout alespoň zlepšení situace,“ potvrzuje Vrátný. Velmi dobrou spolupráci také MOP Košíře navázalo s Nemocnicí Na Homolce. „Obraceli se na nás občas s tím, že jim v ošetřovací době odešel pacient, zmizel, a oni, protože za něj cítili odpovědnost, měli potřebu nahlásit jeho zmizení na policii. My jsme zase příliš nechápali, proč nám takovou věc hlásí, protože odejít z nemocnice není zločin,“ říká Vrátný. „Proto jsme se sešli a vytvořili jsme pro podobné případy jasný manuál, jak budeme společně v takových případech postupovat a kdy je například potřeba vyhlásit celostátní pátrání. Takovým důvodem může být třeba to, když onen pacient musí do pár hodin dostat léky, jinak je vážně ohrožen jeho život,“ objasňuje Vrátný. Vcelku dobře podle něj funguje i spolupráce s městskou policií – umějí si vzájemně pomáhat. „Snažíme se krůček po krůčku zavádět principy community policing do praxe, nejde to všechno najednou. Máme své povinnosti dané zákonem a community policing je jakási nadstavba, cosi navíc, do čeho se ne každému vždycky chce. Ale jinak to nejde. My jsme teď v určitém ohledu průkopníci, brzy se ale tato filozofie začne uplatňovat v rámci celé policie,“ dodává Vrátný.

Cizí slovo community policing
Community policing je filozofie policejní práce, která klade důraz na místní znalost a ukotvenost policisty v lokalitě, ve které slouží. Cílem všech policejních postupů, které z této filozofie vycházejí, je zapojit veřejnost do policejní práce takovým způsobem a v takové míře, aby se zvýšila její efektivita, a zapojit policistu do veřejného života takovým způsobem a v takové míře, aby se zvýšila jeho prestiž.
Jednotlivé postupy, které z této filozofie vycházejí, jsou založené na spolupráci policie, veřejnosti, samosprávy a místních organizací a institucí. Na otevřené, partnerské komunikaci, sdílení společných problémů v oblasti kriminality a hledání a přijímání společných řešení. Všechny tyto postupy jsou zaměřené na předcházení škodám a následkům kriminálního a rizikového chování nebo na předcházení recidivě takového chování. Partnerská spolupráce je založená na hledání společných cílů a společných cest, jak těchto cílů dosáhnout. Opatření, která všechny spolupracující subjekty přijímají, jsou buď dlouhodobá, zaměřená na zmírnění setrvalých problémů, anebo krátkodobá, vyžadující rychlé a okamžité řešení aktuálně vzniklého ohrožení.

Základní východiska community policing:
Kriminalita není pouze věcí policie, policisté ji nemohou řešit sami. Kriminalitu vnímají jako součást prostředí a systematicky omezují prostor pro její vznik a projevy.
Policie je služba veřejnosti, proto se policisté občanů ptají, co od nich očekávají a potřebují.
Policisté jsou schopní včas rozpoznat veřejné problémy, které mají vazbu na bezpečnostní situaci, navrhují a hledají jejich řešení.
I drobná opatření mají na kriminalitu a pocit bezpečí rozhodující vliv a policisté je nepodceňují.
Lidé se cítí dobře a bezpečně tam, kde se mohou vzájemně spolehnout jeden na druhého.
Policistova práce je hodnocena podle výslednosti a podle schopnosti pojmenovávat problémy, navrhovat jejich řešení a přijímat za ně svůj díl odpovědnosti.
Policista pomáhá občanům k svépomoci a věci řeší především problémově, nejen případ od případu. Problém se nejlépe řeší tam, kde vzniknul, těmi, kteří mu rozumějí a chtějí ho řešit, a tehdy, když je ještě zvládnutelný.


Linka 156 pomáhá lidem i strážníkům
Městská policie Praha 5 se představuje
Noční výlet na odvrácenou stranu Prahy 5
Policejní akademie pro seniory
Policejní služebna v Košířích?
Policie Košíře
Poznej svého okrskáře
Strážníci na koni

CITUJI Z:
http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/rs_atlantic/policie/praha/sprava/10631.html

Sluchově postižení jsou plnoprávnými občany
 


V České republice je přibližně 0,5 milionu nedoslýchavých a neslyšících občanů, v Praze je velká komunita těchto osob a pražští policisté v tomto roce iniciovali projekt, který má umožnit běžné využívání linky tísňového volání neslyšícími spoluobčany rovnocenným způsobem, tedy tak jak linku tísňového volání využívá slyšící část společnosti.  Policisté nabídli neslyšícím občanům několik technických možností a po vzájemné diskusi byly vybrány dva způsoby, jak navázat vzájemný kontakt v případě mezní životní situace. První způsob je prostřednictvím faxu. Ten je v současné době již v provozu. Další se připravuje, jedná o zasílání textových zpráv z mobilního telefonu přímo na Operační středisko správy hlavního města Prahy P ČR.  

 

Provoz linky tísňového volání pro neslyšící (videozáznam, mpeg, 55  Mb)

 

Ministr vnitra na zahájení provozu linky tísňového volání pro neslyšící

 

Pozvánka na slavnostní zahájení linky tísňového volání pro neslyšící

 

Pražští policisté chtějí být nápomocni neslyšícím

 

Neslyšící již mohou samostatně navázat v krizových situacích kontakt s policisty

 

Jednoduchý návod k napsání sms zprávy (jpg)

 

 ceskaunieneslysicich.doc ( 35kb )

 

Slavnostní předání "Linky tísňového volání pro neslyšící" očima fotografa

 


%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
http://www.rsd.cz/dopravni-informace

http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/rss/index.html