Podvázané - zpřetrhané - podupané ---- kdo jedl z mé misky?
KŘEČEK:
PRÁVO:
Opět o deregulaci nájmů
24. února 2009
Uplynulý týden přinesl mírné zčeření parlamentní i mimoparlamentní politické scény ve věci deregulace nájmů. Ve čtvrtek proběhla v TV další část pořadu M. Jílkové "Máte slovo", tentokráte velmi seriozně a kultivovaně věnovaná problematice nájemního bydlení (mimochodem: v sobotních Lidových novinách byl pořad ostře odsouzen s tím, že v podstatě nikdo z účinkujících ničemu nerozuměl a za nejkompetentnějšího diskutujícího byl - mimo ministra Svobody - označen Pavel Rakouš. Ten ovšem v tomto pořadu vůbec nevystupoval (!), což dostatečně vypovídá o hodnotě soudů tohoto deníku), kde se ukázala bezvýchodnost situace, do které se v důsledku zcela nepřiměřeného růstu nájemného nájemníci bytů dostávají, a omezená pomoc, kterou jim mohou poskytnout obce, byť se o to velmi upřímně snaží. V pátek zveřejnilo Občanské sdružení majitelů domů svoji představu o sociálním bydlení a o státním příspěvku na takové bydlení. Tentýž den pak vláda projednala poslanecký návrh předložený poslanci, jak se v politické hantýrce říká, napříč politickým spektrem na změnu zák. č. 107/2006 Sb. směřující k tomu, aby pozvolný růst nájemného, jehož výše je určována zákonem, neskončila, jak tento zákon původně předpokládal, v r. 2010, ale o dva roky později. K této problematice se pak v několika mediích vyjádřili jak představitelé majitelů nájemních domů, tak nájemníků, ale také představitel ministerstva pro místní rozvoj.
Na celá problematice bydlení je zajímavé především to, že nechává v podstatě celou politickou scénu v klidu, a to i v souvislosti s nastupující (vrcholící, očekávanou, ustupující - doplň si každý podle svého) krizí. Nářky propuštěných sklářů, že nebudou mít na nájemné, zoufalství představitelů obcí, kteří vidí, že lidé již náklady na bydlení nemohou zvládnout, zcela zjevný rozpor mezi výší důchodů a výší regulovaného, natož pak "tržního" nájemného, nesmyslně vysoké částky, které jsou od mladých rodin požadovány za tak samozřejmou věc, jakou je přiměřené bydlení, nenalézá dosud na politické scéně adekvátní odezvu. Jen ČSSD ve zveřejněných protikrizových opatření navrhuje posun regulace nájemného sice obdobně, jak to činí shora zmíněný poslanecký návrh, ale mnohem praktičtějším způsobem. Divit se tomu malému zájmu ovšem nelze: celá problematika je tak zanedbaná a dlouhá léta ponechaná nejen svému zcela živelnému vývoji (jakékoliv nájemné u nově uzavíraných smluv po r. 1995), ale i bezprecedentnímu zasahování moci soudní, že jakákoliv náprava směrem k "evropským" poměrům bude obtížná, pro mnohé bolestná a bude vyžadovat mimořádnou politickou odvahu a kvalifikovanost.
Návrh na posunutí doby, do které je nájemné zákonem regulováno, je podle některých poslanců ODS "nikoliv dramaticky špatný, ale není ani dobrý", neboť to není "řešení systémové a pro všechny". To jistě, ale máme po ruce nějaké řešení systémové a pro všechny? Existuje totiž jen jediná věta, na které se všechny strany sporu shodnou. A ta věta zní: o ty, kteří nemohou své přiměřené bydlení zaplatit, by se měl postarat stát a obec. Ve všem ostatním je, až komicky antagonistický, rozpor. Komický proto, že na řešení všech těchto otázek máme k dispozici použitelné vzory ze sousedních srovnatelných zemí, kalkulačku a dokonce snad i zdravý rozum. To však někteří nechtějí vzít na vědomí. S použitím těchto pomůcek se např. zdá být zcela zřejmým, že stát a obce mohou přispívat jen na přiměřené nájemné, tedy přiměřené jak z hlediska velikosti bytu, tedy rozumných potřeb občana, tak z hlediska požadované částky. V tomto smyslu tedy návrhy majitelů domů, vyjádřené zásadou: my stanovíme nájemné, stát to nájemcům doplatí, je zcela zjevně nejen mimo realitu, ale i mimo zdravý rozum. Státní příspěvek na bydlení, má-li být účinný a adresný, tedy vyžaduje nejen stanovení parametrů "sociálního bytu" a možnosti lidí se do takového bytu přestěhovat, ale i určitou regulaci nájemného, což někteří nechtějí brát na vědomí.
Odklad ukončení zákonné regulace nájemného, který v té či oné podobě bude patrně Sněmovou přijat, ovšem situaci neřeší, resp. neodpovídá na otázku, jak se bude nájemné vyvíjet poté. A stejně tak pozornost, která je oprávněně věnována "regulovanému" nájmu, vůbec neřeší situaci lidí, kteří musí platit jiný než zákonem určený, zjevně nepřiměřeně vysoký, nájem. Představa, že poté již žádná omezení pokud jde o výši nájemného existovat nebudou - jak tím nájemcům někteří majitelé domů stále vyhrožují – je z říše neevropských pohádek. Stejně tak jako představa, že všichni nájemci - staronájemci i ti, kteří nově uzavírají nájemní smlouvu - budou muset platit stejné nájemné. Nikde v Evropě tomu tak není a nebude tomu tak ani u nás. Bude muset být novým zákonem definován způsob stanovení nikoliv "tržního", jak s tímto pojmem majitelé i, žel, soudy nezodpovědně zacházejí, ale místně obvyklého nájemného, které bude možné zvyšovat jen ze zákonných důvodů, jako je tomu v Německu nebo Rakousku a jak s tím konec konců i vládní návrh nového občanského zákoníku počítá.
Diskuse o těchto problémech ovšem není prosta nehorázností. V minulém týdnu publikované návrhy Občanského sdružení majitelů domů o tom, že důchodci se musí "vést k migraci do levnějších lokalit", kde jim bude poskytnut příspěvek zajišťující "minimální standard na dobu určitou" (!) resp. "charitativní nájemné na dožití", musí každý slušný člověk, z důvodů. o kterých jistě není třeba se více rozepisovat, zásadně odmítnout.
A konečně musí být bráno vážně, že požadování nepřiměřené ceny může v běžném podnikání být jen kuriozitou, kterou trh uvede na pravou míru, ale v bydlení, kde tržní mechanismy působí jen velmi, ale opravdu jen velmi omezeně, to snadno může naplnit - jak to ukazují zkušenosti např. z Německa - skutkovou podstatu trestného činu lichvy.
Otázky vzbuzuje právní úprava nájemního bydlení. Zatímco na straně jedné se vládní koalice chystá do legislativního procesu předložit návrh zcela nového občanského zákoníku, kde se zcela nově - v mnoha směrech přijatelně - bytové právo upravuje, vedoucí bytové politiky na ministerstvu pro místní rozvoj Rakouš žádal v Radiožurnálu 19. 2. 2009 majitele domů, aby pomohli ministerstvu v nové úpravě bytového práva. Asi by se vládní koalice měla shodnout, myslí-li návrh novely občanského zákoník vážně s tím, že je možné o této zákonné předloze začít vážně diskutovat, nebo zda to vše ještě není hotové a MMR chystá další změny. Pak by ovšem diskuse nad občanským zákoníkem postrádala smyslu….
A to zatím vůbec neuvažujeme o důsledcích krize, která může požadavky na přiměřené bydlení a nepřiměřené požadavky některých domácích významně determinovat. Troufám si prorokovat, že problematika bydlení bude v příštích volbách, v r. 2010, ve velkých městech otázkou stejně ovlivňující volební výsledky, jako tomu bylo u zdravotnických poplatků ve volbách v roce minulém. Výše nájemného vycházející nikoliv z přání některých, ale z reálné možnosti lidí, zakotvené právní postavení nájemců nikoliv jako obtížného hmyzu, pokud neplatí za bydlení desetitisíce, pochopení toho, že rodina chce žít řádně v bytě, který není jako hotelový pokoj pronajímám jen na měsíc. To jsou dlouhodobé požadavky zcela odpovídající evropským poměrům. A pokud jde o krizi? Bude zapotřebí rychle, byť třeba jen dočasně, suspendovat možnost výpovědi z bytu, pokud nájemce z vážných a nezaviněných sociálních důvodů nemohl nájemné ve stanovené lhůtě zaplatit. Důsledky krize by měli nést všichni, nejen ti, kteří ji zavinili nejméně…
Autor je poslanec za ČSSD
Stanislav Křeček
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
http://neviditelnypes.lidovky.cz/veda-zachrani-geneticky-modifikovana-soja-ohrozene-morske-ryby-pw2-/p_veda.asp?c=A091228_114944_p_veda_wag
VĚDA: Zachrání geneticky modifikovaná sója ohrožené mořské ryby?
29. prosince 2009
Americký Úřad pro potraviny a léčiva schválil jako zcela bezpečnou a zdravotně nezávadnou novou geneticky modifikovanou sóju, která má metodami genového inženýrství zvýšený obsah omega-3 mastných kyselin. Teoreticky může tato sója zachránit masovým lovem ohrožené ryby. K jejich konzumaci jsme hnáni tvrzením, že nás konzumace těchto mastných kyselin chrání před širokou škálou neduhů. Klíčová otázka nezní, zda potřebujeme geneticky modifikovanou sóju, ale zda se zbytečně nehoníme za tolik opěvovanými „omega -3“.
Některé druhy ryb jsou na tom podobně jako panda velká, ale zákaz nebo razantní omezení jejich lovu není na programu dne. Ve hře je příliš mnoho – pracovní místa rybářů a mnoha dalších profesí a také spokojenost spotřebitelů zvyklých na sendvič s tuňákem, tresčí játra a další rybí laskominy. Ryby lze navíc mlsat s dobrým pocitem, že tím prospíváme svému zdraví, neboť obsahují „kouzelné“ omega-3 mastné kyseliny. Těm je dnes připisován pozitivní vliv prakticky na všechno. Zdravím srdečního svalu počínaje a inteligencí konče. Zdravotní doporučení jsou striktní: „Chcete být zdraví? Jezte ryby!“
Od konce osmdesátých let stagnují roční úlovky mořských ryb kolem 80 milionů tun. Vyhlídky na další výraznější nárůst jsou nereálné. Ryby, které se těší na Západě největší oblibě, buď čelí enormnímu tlaku (např. tuňáci), nebo se jejich populace již zhroutily (např. treska). Některé analýzy naznačují, že komerčně využívané populace ryb by mohly globálně zkolabovat ještě před rokem 2050. Světový rybolov není s to dodávat na trh tolik ryb, aby to pokrylo dietetické požadavky na spotřebu „omega-3“ u obyvatel ekonomicky vyspělých zemí. Naopak, budeme rádi, pokud stávající spotřebu ryb udržíme, protože se o svůj podíl na „omega-3“ hlásí stále vehementněji země třetího světa, např. Čína.
Na pomoc přispěchaly světové biotechnologické firmy. Je zřejmé, že jejich hlavním motivem je dobrý odbyt a tučné zisky. Ale to je v dnešním světě celkem legální pohnutka. Firma Monsanto vyšlechtila metodami genového inženýrství sóju, která má díky genům z primule a houby zvýšený obsah omega-3 mastných kyselin. Firma BASF má připravenou geneticky modifikovanou řepku, jejíž olej bude díky pětici genů z řas rovněž obohacen o „omega-3“. A společnost Du Pont připravuje „omega-3“ v pilulkách. Potřebnou surovinu bude vyrábět pomocí geneticky modifikovaných bakterií. Zatímco produkty BASFu a Du Pontu jsou zatím ve stádii vývoje, sója Monsanta už byla ve Spojených státech schválena jako zdravotně nezávadná a bezpečná. Americké potravinářské firmy mohou olej z této sóji používat pro výrobu potravin, například „omega-3“ obohacených margarínů.
Zachrání tedy geneticky modifikovaná sója ohrožené mořské ryby? Matematicky to vychází. Půlhektarové pole geneticky modifikované sóji by nám zajistilo stejný přísun „omega-3“ jako 10 000 porcí lososího masa. Spotřebu „omega-3“ v ekonomicky vyspělých zemích by pokryla sklizeň geneticky modifikované sóji ze 400 000 hektarů. To by byla hračka! Snadné však nebude přesvědčit evropské úřady a evropské spotřebitele o tom, že pěstováním téhle sóji nedojde k ekologické katastrofě a že její konzumací se obyvatelstvo Starého světa masově neotráví. Obyvatelé Evropské unie budou určitě i nadále dávat přednost „omega-3“ z ryb z plundrovaných moří a oceánů. A ještě to budou prohlašovat za „ekologické“, protože nedovolí pěstování nových geneticky modifikovaných plodin, zakážou potraviny, které se z nich vyrábějí, a navíc se postaví vlivu nadnárodních monopolů, jako je Monsanto.
Místo tradičního sporu o „GMO“, který už většině lidí leze krkem, nabízím zamyšlení nad základní premisou:„Chcete být zdraví? Jezte ryby!“ O té se spory na veřejnosti nevedou. Ale i tady se „zpochybňovači“ najdou. Patří k nim třeba Marianne Galeinjseová z university ve Wageningenu. Její tým publikoval nedávno v lékařském časopise European Journal of Heart Failure výsledky rozsáhlé studie, která začala už v roce 1990 a sledovala zdravotní stav mužů a žen ve věku nad 55 let z předměstí Rotterdamu v závislosti na tom, kolik konzumují rybího masa a kolik „omega-3“ přijímají s potravou.
„Vědci i zdravotníci jsou přesvědčeni, že konzumace rybího masa – dokonce i v malém množství - chrání před rizikem fatálního infarktu myokardu,“ říká Marianne Galeinjseová. „Neexistuje však solidní důkaz o tom, že konzumace ryb chrání před selháním srdce. Jedna studie naznačila, že by to tak mohlo být, ale my jsme to na vybrané populaci nizozemských obyvatel nepotvrdili.“
V rotterdamské studii bylo po dobu více než 11 let sledováno celkem 5 299 lidí s průměrným věkem 67,5 roku. Muži tvořili 41% sledované populace. U 669 lidí došlo během sledovaného období k selhání srdce. Dieta sledovaných obyvatel rotterdamského předměstí byla hodnocena jednak celkově a jednak s ohledem na častost, množství a druh konzumovaného rybího masa. Konzumace rybího masa neměla statisticky průkazný vliv na selhání srdce. K průkaznému snížení rizika srdečního selhání nedošlo, ani když se jako základní kritérium vzala spotřeba „omega-3“.
K dalším „zpochybňovačům“ patří David Jenkins z torontské St. Michael´s Hospital. Na otázku: „Jaké jsou důkazy o tom, že konzumace ryb s polynenasycenými omega-3 mastnými kyselinami představuje účinnou prevenci chorob?“ odpověděl před časem na stránkách Canadian Medical Association Journal, který patří do šestice nejprestižnějších světových lékařských časopisů.
Jenkins provedl velmi zevrubnou analýzu dosud publikovaných důkazů o prospěšnosti „omega-3“ na lidské zdraví a nepřesvědčily jej. Podle Jenkinse nelze dát ruku do ohně za to, že „omega-3“ jsou lékem na nemocné srdce. A nefungují přesvědčivě ani jako prevence kardiovaskulárních onemocnění. Během jedné studie dokonce po zvýšení konzumace „omega-3“ stoupl u sledovaných osob počet úmrtí.
Pokud budeme žit zdravě, nevystavíme se podle Jenkinse zvýšenému riziku kardiovaskulárních onemocnění ani v případě, že se nebudeme cpát rybami. Naopak, pokud budeme ke svému zdraví bezohlední, ryby nás nezachrání.
Podle kanadského lékaře není zatím k dispozici dostatek jednoznačných a přesvědčivých důkazů ani o tom, že by „omega-3“ chránily před rakovinou, cukrovkou, stařeckou demencí, astmatem a dalšími závažnými onemocněními. Zdraví nastávajících matek a jejich dětí může zvýšená konzumace ryb dokonce ohrozit vzhledem k silnému znečištění moří a nebezpečnému obsahu polychlorovaných bifenylů, dioxinů a těžkých kovů v rybím mase. Z tohoto hlediska hodnotí zdravotníci jako rizikové především velké dravé ryby, jako jsou tuňáci, mečouni či žraloci.
Převzato z blogu JaroslavPetr.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora
Jaroslav Petr
ˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇ
%%%%%%%%%%%%%%%
Regulované nájemné očima majitelů ždímaček na peníze:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/bydleni-politika-nespravedlnosti-dru-/p_politika.asp?c=A090707_181341_p_politika_wag
cituji z:
http://www.lidovky.cz/
http://www.lidovky.cz/firmy-ztraceji-zajem-o-brigadniky-dlw-/ln_noviny.asp?c=A091010_000065_ln_noviny_sko&klic=233674&mes=091010_0
Firmy ztrácejí zájem o brigádníky
10. října 2009
PRAHA Nabídka zkrácených úvazků a brigád pro zájemce o práci v září poklesla. To je výrazná změna proti předchozím letům, kdy touto dobou zájem firem o brigádníky kulminoval. Vyplývá to ze statistických dat pracovních portálů Jobs.cz a Prace. cz.
„Práci, na kterou v předchozích letech bylo potřeba najmout krátkodobé pracovní síly (brigádníky), zvládají firmy obsloužit s využitím kmenových zaměstnanců,“ uvedl Ondřej Mysliveček, analytik společnosti LMC, která oba portály provozuje. Ukazuje to podle něj na malou flexibilitu českého trhu práce.
Kdyby firmy mohly snadněji propouštět kmenové zaměstnance, pravděpodobně by letos více narostla nezaměstnanost, ale počet brigád a zkrácených úvazků by se nesnížil, upozornil Mysliveček. Prognózy, že krize otevře dveře flexibilním formám zaměstnání, se podle něj zatím nepotvrdily. Zájem o nové zaměstnance mírně oživuje Z vývoje celkových počtů inzerovaných volných míst na Jobs.cz plyne, že firmy meziměsíčně mírně oživují svůj zájem o nové pracovníky na plný úvazek. Růst je ale nepatrný, nelze z něj prý odhadovat budoucí trend. Z ankety mezi pracovními agenturami vyplývá, že práci hledali v září na pracovních portálech nejčastěji řidiči, administrativní pracovníci, dělníci, operátoři a asistentky. Zvýšil se podle nich zájem o práci v administrativě, zejména ve státním sektoru, brigády nadále hledali vysokoškoláci.
čtk
--------------------------
Brigád pro studenty přibude
25. července 2008
PRAHA Šance, jak si o prázdninách přivydělat, s příchodem srpna vzrostou, tvrdí zástupci agentur zprostředkujících brigády. Zatímco v červenci zájem o brigády několikanásobně převyšuje nabídku, v srpnu se počet volných brigádnických míst a zájemců o ně vyrovnává. Největší zájem je mezi studenty o administrativní práce, jako je recepční, kontroly smluv a dokumentů nebo práce hostesek. Právě nemanuálních prací ale nabízejí agentury nejméně. Podle Reného Kuchára z Agentury Student stojí zaměstnavatelé především o manipulační práce, zejména ve skladech hypermarketů a logistických a výrobních firem. Pokud mají štěstí, mohou studenti najít i kvalifikovanou práci ve svém oboru, především IT nebo ekonomie. Takových nabídek je ale sotva desetina, tvrdí Pavel Hájevský ze společnosti Nabrigadu. cz. Zájemci také musejí na rozdíl od jiných brigád obvykle absolvovat pohovor.
Plat studentů určuje po dohodě se zprostředkovatelskou agenturou zaměstnavatel, obvykle se pohybuje zhruba na stejné úrovni jako u stálých pracovníků na daných místech. Podle Kuchára ovlivňuje ale plat aktuální stav na trhu práce, takže v některých obdobích si může brigádník vydělat víc, než stálý zaměstnanec.
V Praze začíná odměna za studentskou práci na 75 korunách hrubého výdělku za hodinu, většinou je však o pět až patnáct korun vyšší. Lidé, kteří se rozhodnou pro náročnější fyzickou brigádu, si mohou vydělat 100 korun za hodinu, za kvalifikovanější práci dostanou i více. Najdou se také zaměstnavatelé, kteří chtějí, aby k nim docházeli už osvědčení brigádníci. Ti bývají ochotni si za prověřeného člověka připlatit.
naj, čtk